Co poznávám, když se snažím žít s Bohem.

Fiat voluntas Tua..

25. 3. 2016 22:58
Rubrika: Nezařazené

„ Uprostřed zahrady jsi klečel sám, viděl jsi vše, a přesto šel jsi dál. Ne, není to lehké, když přítel polibkem tě zavírá do kobky černé. Cos mohl dát víc, cos mohl dát víc? Myslím, že nic.“ (Filip Mana – Kolik Tě můj dnešek stál?)

Spoustu věcí si člověk začne uvědomovat ve chvíli, kdy klečí na kolenou v pomyslné „Getsemanské zahradě“, unavený, vysílený, ospalý.. Představovala jsem si sama sebe v tomto velkém příběhu. Jako který z Ježíšových učedníků bych se zachovala já?.. Jako Petr? Sebejistý? Ještě stále ve víře, že kdyby všichni od Ježíše odpadli, on nikdy ne!?  Nebo snad jeden z těch, který místo splnění prosby: Zůstaňte a bděte se mnou!, raději spí? Nebo možná Jidáš, ten který polibkem prodal Ježíše velekněžím a starším..

V životě je mnoho situací, kdy se chovám jako jeden z apoštolů.. Avšak…

„Jako Josef jsi měnil stromy v trámy, z rukou tahals třísky a věděls, že to tak má být. Vždyť se dřevem jsi dlouho pracoval, tak jak ses cítil, když jsi na něm umíral?“ (Filip Mana – Oběť)

To, co mě vždy na Kristu uchvacovalo, byla jeho lidskost..Když při modlitbě před zatčením řekl: „ Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš.“ (Mt 26,39)  Měl strach, byl plný úzkosti, ale neměl strach projevit své lidství.. Vždy mě to velmi povzbudí, když se něčeho bojím.. Vím, že je v tom Kristus se mnou, a že přesně ví, jaké to je.. Nicméně jeho dál hnala láska k Otci a poslušnost.. Ač tělo bylo slabé, jeho Duch byl odhodlán..

„Když na kříží jsi umíral a všechnu svou bolest jsi prokládal svou láskou k druhým, ostrý hrot kopí se do srdce ti zarýval. Tehdy Amor se ztratil v tichu, Tys ukázal, co to vlastně láska znamená.“ (Filip Mana – Kolik Tě můj dnešek stál)

Láska.. Co to vlastně znamená láska? Jak často můžeme slyšet při svatbách, dle prvního listu Korintským, láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá..

Jsem dojatá, když si představím, co pro mě (a pro každého dalšího člověka) Kristus vykonal.. Protože nás Bůh má rád, protože mu záleží na našich životech, dal svého milovaného Syna.. To Ježíš za nás všechny zemřel, zaplatil svým životem za naše hříchy... Abychom se znovu narodili.. Představa, že mě má někdo rád tak do krajnosti, že za mě položí život, abych já mohla žít, je tak silná, že se člověku až tají dech a srdce se naplňuje vděčností.

Jak velkou radost mají rodiče, když se jim narodí miminko.. A  co teprve Bůh..Jakou radost musí mít, když na jeho otázku: Máš mě rád?, odpovíme: Ano.. Ty víš všechno, ty víš, že Tě mám rád.. :-)

Nemějme strach mít rádi lidi kolem sebe.. Nemějme strach, po vzoru Krista, naplňovat lásku – bezpodmínečně, do krajnosti.. Nebojme se být vděční..

Všem vám, co čtete toto zamyšlení, přeji požehnané Velikonoce.. Ať radost ze vzkříšení naplní vaše srdce a kéž tuto radost předáváte dál! +

Zobrazeno 1406×

Komentáře

KateřinaV

Moc pěkný

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková